| Kterak dráhy řídí naše cesty
Naplánoval jsem pohodový, klidný výlet. Chtěl jsem pohodový, klidný výlet, až procházkový, fakt; čestně.
Ráno se nás na nádraží sešlo 18 účastníků (17 SA a jedna účastnice mimo SA). Utvořili jsme kroužek, průměr odpovídal velkorysým rozměrům Hlavního nádraží. Vyrazili jsme na vlak a netvořili jsme ani tak skupinu, byli jsme spíš cestovní ruch. Zabrali jsme odpovídající část vlaku, vyrazili směr Zadní Třebaň. Jeli jsme rychle a bez zbytečných zastávek a to skoro až do Chuchle. A pak nic. Minuty ubíhaly, měnily se v čtvrthodinu a panika cestujících vzrůstala. Vybaven bezdrátovou digitální technologií, s pohrdavým úsměškem znalce jsem dotázal příslušné internetové stránky, cože jako zpoždění a proč. Odpověď internetové stránky byla: zpoždění dopravní poruchou, od 8:51 (to byl právě aktuální čas) do 10:50 CÓÓÓ? Můj pohrdavý úsměšek se rázem změnil ve výraz s neinteligentně pokleslou bradou.
Nezbylo tedy, než zabavit účastníky zájezdu slíbeným kvízem. Otázky padaly, správné odpovědi byly odpovězeny a cukrátka rozdány. Dokonce spolucestující, k nám vůbec nepatřící, následně kladli doplňující otázky, jako “Kdo je Tok?”, “Kdy jsou Brdy?” a podobně. Tak jsme se aspoň zabavili, než přišla hlavní atrakce uspořádaná společností Česká dráhy, a.s. Dělo se následovné: Podle smutného výrazu v obličejích průvodčích a hasičů (zmínil jsem, že kolem vlaku postávali hasičí? Ne? Tak abyste věděli, kolem vlaku postávali hasiči a auta taky, a mrkali těmi veselými modrými světýlky.) tedy podle smutného výrazu v obličejích personálu byl vlak úplně umřelý a mrtvý. Vedle, na druhé koleji zastavil tedy druhý vlak, pak chvíli pobíhali pánové v žlutých vestičkách a drsní hasičtí mužové a pak otevřeli dveře v obou vlacích a pak přinesli taková jako prkna, která položili ode dveří jednoho vlaku ke dveřím druhého vlaku. A pak huš huš, stařenky, děti, kočárky a turisté, pěkně postupně po prkně z jedno vláčku do druhého. Paráda, děti kvičely, stařenky láteřily, SA překáželi, jak všechno fotili, veselo bylo a o dramatické scénky žádná nouze.
Pak jsme vyrazili, někdo říkal, že jeden jen do Radotína, někdo že do Berouna.
Protože čas na přestup do druhého vlaku již poněkud uplynul (zpoždění se natáhlo na něco přes dvě hodiny), ruče jsem zvolil novou trasu. A tak se náš výlet na Brdy odehrál tím způsobem, že jsme šli ze Srbska přes Kodu, Tobolku a Kobylu ke Koněpruským jeskyním a potom přes Koukolovu horu do Zdic.
Co nás potkalo cestou:
- na místě, kde vždy byla u hájovny v Kodě cesta, teď byla ohrada, že prý vstup zakázán a museli jsme kolem. Jako okolo, ne bicyklem,
- za Tobolkou jsme se promíchali se zhruba stejně velkou skupinou nějakých zcela nezkušených (=mladších) turistů, kteří navíc mluvili nějakým zahraničním jazykem. Zbavili jsme se jich až na Kobyle,
- na Kobyle jsme vzpomenuli dvou velikánů Českého krasu - velkého Petrboka a o nic menšího Chlupáče (oba pánové, kteří na nás hledí shůry snad prominou, že vynechám množství jejich titulů)
- nikdo, a opakuji nikdo, nevěděl, že duch štol Krasu je strašlivý Hans Hagen, odměnu jsem proto sežral sám,
- ve stánku u Koněpruských jeskyní jsme měli piva, limonády, buřty, párky a zmrzlinu po libosti,
- na té strašné cestě od Aksamitky k Havlíčkovu mlýnu jsme se chytali stromů, kamarádů a za hlavu, ale přežili jsme a naše kalhoty též,
- pod Koukolovkou jsme se rozdělili, aby někteří stihli vlak a pak jsme se zase sešli a vlak stihli,
- vlak dojel do Prahy jen s pětiminutovým zpožděním.
Katastrofy, ani české dráhy nás nezlomily, počasí bylo pěkné a všichni fajn. Tak děkuju a slibuju, že se jednou do Brd podíváme.
A to je vše.
4.9.2016 |
|
Komentáře
| Datum |
Autor |
Text |
| 2016-11-02 09:33 |
KK |
No ale co já? |
| 2016-11-01 23:01 |
Pavouk |
Nikam s ním nechoď. Alespoň to bude mít pestřejší :-) |
| 2016-09-04 08:20 |
KK |
Tedy jakmile vynechám výlet s Ivanem, dějí se věci ..... posledně jsem myslela, že je to náhoda, ale je to opravdu jenom náhoda? |
| 2016-09-04 07:42 |
Pavel2014 |
Ještě pár dodatků:- Ivan si naši početnou skupinu hlídal celou cestu = žádné ztráty- Monika se ujala funkce počtář (na webu sa taková pozice není - zatím), která byla shodou okolností mimořádně náročná; dopočítat se do "správných" osmnácti bylo velmi náročné, když naše skupina lidí najednou nabobtnala o dalších 17- Honza2015 ulovil s Ifčou kešku, kterou my kačeři jsme ledabyle minuli; řádně zdokumentováno zde:http://pavel2015.rajce.idnes.cz/2016_09_03_lom_na_Kobyle%2C_Zlaty_kun%2C_Koneprusy/#2016_09_03_Koneprusy_013.jpg |
| 2016-09-03 22:52 |
Janan |
Dík. Povedená akce |
| 2016-09-03 21:54 |
honza2015 |
Protože tam vloží tento kus kódu (sem to nelze vložit přímo):http://pastebin.com/EnMK6kiqA aplikace to neodfiltruje. |
| 2016-09-03 21:33 |
karkoska |
Rozsypané jsou skoro všechny zápisy od Ivana, nevím proč :) |
| 2016-09-03 21:03 |
honza2015 |
Stránka se mi zobrazuje poněkud rozsypaná.Díky Ivane, za krásný výlet s nevšedním zpestřením :) |
| 2016-09-03 20:35 |
Alola |
Toto by ani vymyslet nešlo....to napíše jenom život :-) |
| 2016-09-03 20:23 |
karkoska |
Nicméně je třeba si neustále nosit potřebné vybavení. I když je otázkou co si vlastně brát, protože nikdy nevíme co budeme vlastně potřebovat. :) |
| 2016-09-03 20:22 |
karkoska |
Hrůza? Naopak. Bylo to super. I kdyby Ivan dělal akci procházka pouze kolem koně na Václaváku, tak jdu, protože se určitě něco zajímavého stane :) |
| 2016-09-03 20:11 |
Alola |
Hrůza. Ještě, že jsem nešla. |
|