| Akce proběhla. Dyma nás nesežral, brodili jsme jen třikrát.
U autobusu se ráno sešlo osm účastníků, že trochu jiných, než původně plánováno, to přece vůbec navadí. Autobusák se zřejmě špatně vyspal, ale to také nevadí, nevyhodil nás ani při nástupu, ani cestou. I když nekteří jedinci, provinivše se platbou bankocentlí větší hodnoty než minimální, měli pravda trochu namále.
V autobuse jsem řešil problém, že na výlet nejsem vybaven dostatečně - někteří účastníci požadovali jako součást služeb kávu, ale "aby to byla káva, žádný kafe, nedejbože rozpustné". Co dělat, na toto jsem připraven nebyl; obvykle sebou nosím pro účastníky jen náplasti a obinadlo a z toho kafe, pardon kávu, neudělám. Do Křivoklátu jsme dorazili na čas a zde byl identifikován další nedostatek - inzerované parkoviště nepřipadalo Honzovi dostatečně veliké a tudíž ani zajímavé.
Po výstupu proběhla bezpečnostní instruktáž účastníků, zejména ohledně pána Dymy, strašného Křivoklátského ducha. Učastníci byli ale dbalí instrukcí, celou dobu zachovávali hlavní pravidlo - pohybovat se v terénu výlučně v sudém počtu - a tak jsme nebyli roztrháni, sežráni, ani zmizeni beze stop.
Cesta probíhala celkem hladce, tradiční kvíz o hodnotné ceny byl proveden, a tak se nestalo nic mimořádného. Jo vlastně, brodili jsme, třikrát, ale bylo to takové brodění formální, po kamenech se skákalo, do vody nespadl nikdo. Nebo jsem to alespoň neviděl. Taky trochu pršelo, ale co je to na nás.
Pozitivním prvkem se ukázalo ugo, Katko díky.
U hradu Jenčov/Jinčov (popisky se různí) jsme se rozdělili - dvě účastnice (= sudý počet) vyrazili kratší cestou na vlak. Šli jsme plánovanou trasou, přičemž vedoucí peleton (Honza, Ivan) byl ostatními povzbuzován výkřiky "zpomal!", "kam tak pospícháme!" a podobně.
Do Nižboru jsme dorazili v rekordním čase, někteří popili a pojedli, do vlaku jsme nastoupili a v Berouně správně přesedli. České dráhy se nám pak postaraly o zpestření díky výluce, takže jsme jeli na hlavák úplně jinudy, než normálně, ale přesto po kolejích, takže to bylo ok.
A to je vše.
Děkuji všem účastníkům a těším se, že se zase někdy sejdeme na klidném, pohodovém výletě.
15.5.2017 |