| Akce ano, rovněž cesta, krajina a slunce.
Na autobusáku jsme se sešli v hojném počtu čtyř, účastnice byly v přesile. Způsobil jsem lehký zmatek, kam vlastně jedeme a kde je cílová detinace, ale protože jsme nakonec v Kamýku vystoupili všichni najednou, nevadilo to.
Počasí úžasné, celou cestu krásně svítilo sluničko (tj. šíleně pálilo, hrozný vedro, úpal, úžeh, spláneniny atd.). Prošli jsme se pěknou otevřenou lesostepní krajinou. V polovině se odpojila jedna účastnice, snad našla správnou cestu domů - nevím, ale doufám.
Pořád jsme se těšili, až z dálky uvidíme Svatou Horu, ale ze směru, z kterého jsme šli, jsme ji viděli až na vzdálenost cca 100m. Prostě jsme narazili do baráku, který se ukázal být cukrárnou na Svaté Hoře, což nám nevadilo. Po prohlídce jsme vyrazili po Svatohorských schodech do víru města a prakticky bez čekání autobusem na Prahu. Přátelský řidič komunikoval celou cestu s dámami na předních sedadlech, takže nám to uteklo.
Polovina výpravy pak následně navštívila Refufest, kde si nacpala bříška exotickými pokrmy. A to je vše.
28.5.2017 |