| V trochu menším počtu účastníků jsme podnikli výlet do Milovic. Pozorovali jsme pratury a divoké koně v blízké oboře a výlet jsme završili obědem a povídáním v jedné milovické restauraci.
V devět hodin jsme se sešli u pokladen na Masarykově nádraží: Vlaďka, Petra, její kamarádka Dana (mimo SA) a já. Poté, co jsme seznali, že TerKa a Loutanka, zmožené sobotní výpravou z Nižboru do Berouna, nedorazí, zakoupil jsem skupinovou jízdenku a nastoupili jsme do poloprázdného vlaku. V Horních Počernicích do vlaku přistoupila Marcela a tím byla naše skupina kompletní. Po necelých padesáti minutách jízdy jsme vystoupili v Milovicích a asi po deseti minutách došli k dřevěné pozorovatelně u obory. Měli jsme štěstí: stádo praturů včetně dvou mláďat se páslo nedaleko od pozorovatelny a měli jsme je krásně na dohled. Po chvíli se dokonce vydali směrem k nám, takže jsme se je mohli prohlédnout i díky dalekohledům celkem detailně.
Poté jsme pokračovali po pěšině podél ohrady k menší ohradě, kde se nacházeli divocí koně, tedy spíš poníci, přivezení z Anglie. Bohužel jsme mohli pořádně pozorovat jen jednoho. Ostatní byli před našimi zraky schovaní v boudě, otočené zadní stěnou k nám.
Při dokončování obchůzky kolem obory jsme potkali dva ornitology, kteří nás informovali o ptačích druzích v přilehlé rezervaci (pamatuji si jen, že mluvili o výskytu až sto jedinců strnada lučního a o bělořitu ), a člověka, který tam (v úzké spolupráci s ochránci přírody) pořádá terénní jízdy, které paradoxně prospívají místní vegetaci .
Časově nám vyšel konec obchůzky kolem obory na dobu oběda a proto jsme navštívili místní restauraci U Jelínků, kde jsme se doplnili živiny a tekutiny a dobře jsme se bavili. Před blížícím se deštěm jsme takticky ustoupili k vlakovému nádraží a ve čtvrt na tři jsme vlakem odjeli zpět k matičce Praze, kam jsme po zhruba třech čtvrtích hodiny bez dalších příhod dorazili.
Osobně mám pocit, že výlet se všem líbil, a domluvili jsme se, že po prázdninách podnikneme delší výpravu, při které navštívíme i vzdálenější oboru se zubry. No a možná se předtím také podíváme do Příbrami do hornického muzea a na Svatou Horu.
Děkuji všem účastnicím za příjemnou společnost a těším se zase na viděnou :-).
5.6.2017 |
|
Komentáře
| Datum |
Autor |
Text |
| 2017-08-04 09:21 |
Martin s Peggynkou |
Jen taková zajímavost k Milovickému stádečku:-).Pratur, předek domácího skotu, patřil po tisíce let mezi nejdůležitější lovnou zvěř pravěkých lovců. Na počátku 17. století byl vyhuben, ale v Nizozemsku se vědci pustili do zpětného šlechtění a podařilo se z několika primitivních plemen vyšlechtit zvíře, které je praturům velmi podobné.V současnosti jsou již k dispozici zvířata druhé a třetí generace.Škoda, že jsem se z časových důvodů tohoto výletu nezúčastnil:-(, asi si počkám až na mamuty, které se pokouší "naklonovat" v kombinaci s indickými slony v Japonsku, ale zatím s nevalnými úspěchy.:-) |
|