| Nikdo nám nechyběl.
Hezky podle instrukcí se deset natěšených turistů sešlo na Hradčanské. Někteří nováčci našich akcí začínali být lehce nervózní z organizátora, který nás do poslední chvíle napínal svou nepřítomností. Když přišla sms, že to tak úplně nestíhá, ale že nám přeje hezký výlet, byli nováčci trošku překvapení. Nicméně jsme jim brzo vysvětlili, že ačkoliv to není jev obvyklý, není to nic, co by nám mělo dojem z výletu zkazit nebo nás od něj dokonce odradit. Takže jsme hezky nastoupili do autobusu a vydali se vstříc dobrodružství.
V autobuse jsme demokratickou volbou jmenovali novým organizátorem H@nzeka, který se tak na své první SA akci stal pilířem výpravy. Měl k tomu nejlepší předpoklady - vlastnil mapu, měl vypsané všemožné spoje a jeho účes se nejvíce podobal účesu původního organizátora.
S nově zvoleným vedením jsme dorazili do Kamenných Žehrovic, tady jsme odchytili červenou, kterou už náš nový vůdce nepustil, a vydali se po ní. Cesta byla vše, jen ne nudná. V prvním části bylo nepočítaně kopců(no holt nevěřte všemu co se píše v názvu akce), stezky byly mnohdy tak široké, že i mravenci měli co dělat, aby se při vyhýbání nesrazili, o tom že je to vlastně vůbec stezka jsme často dost pochybovali :), obzvlášť přelézání oplocenky nám přišlo dost punkové, ale červená značka na žebříčku nám příliš prostoru pro pochyby nenechávala. S blížícím se polednem začaly naše žaludky hypnotizovat každou zatáčku, aby se za ní vynořila nějaká hospůdka. Domorodí usedlíci nás navíc vyloženě provokovali nesčetnými vůněmi ze svých domovů, ať už to byly vůně přímo připravených pokrmů, nebo žhavících se grilů. Tempo se s narůstajícím hladem a žízní stupňovalo. Spása v podobě hospůdky u netopýra nakonec přišla v obci Poteply(Poteplí - nějak si tam v tom neumí udělat pořádek). Bříška jsme zaplnili kulajdou, které i při vší schovívavosti přecejen pár základních ingrediencí(ocet, kopr, houby) chybělo a došlo také na pár jídel hlavních.
Posilněni a lehce odpočati jsme vyrazili dobýt další úsek trasy. Cesta už pomalu ale jistě začala připomínat cestu, kilometry ubíhaly a my se hezkou krajinou prošli až tam kde končí les a začíná pevnost nejbohatšího z Čechů. Tam se odpojila dvojčlenná skupinka a vydala se do Podkozí na bus.Odolnější zbytek se vydal dál a dál po kopcích skoro žádných. S blížícími se Nenačovicemi nám opět začal promlouvat do duší hlad s kamarádkou žízní. Také vidina dobré hospůdky Obecná Škola, kterou někteří z nás již znají, nás opět popohnala kupředu a s pokřikem "rrrrrozsedíme se" na rtech jsme do Nenačovic a zmíněné hospůdky dorazili. Nasyceni a napojeni jsme se vrhli na poslední úsek trasy a něco málo po šesté už jsme byli v Loděnici. Opustila nás další dvojčlenná skupinka, spěchajíce na nejbližší autobus. Zbytek se šel ještě na chvilku posílit a rozssedět do místní pizzerie a před sedmou vyrazil autobusem do Prahy, spoj byl náhradní dopravou přesně netušíme za co(asi za vlak), ale jelikož po nás nikdo nechtěl peníze a navíc nás to místo Zličína vezlo na Smíchov, tak si nikdo z nás rozhodně nestěžoval.
Jako cíl výpravy jsme zvolili smíchovský PUB. Blížilo se oštěpařské finále a cedule již zvenku upozorňovala na přenosy na plátně. Příjemné překvapení nám obstaral moderní pětibojař Svoboda v podobě zlata hned z kraje večera a také Plzeňský pivovar, který platil sud piva všem v hospodě kdo byl přítomen u zisku zlaté medaile našeho sportovce. V tu dobu nás v celém pubu bylo asi 12 a před námi minimálně 60piv zdarma s tím, že jsme zanedlouho očekávali další soudek od oštěpaře Veselého. No a jelikož s pivem se nás rvalo asi jen 7, začali jsme se večera bát. Oštěpař Veselý nakonec neurval nejen zlato, ale vlastně vůbec nic, i přesto byl před námi téměř nemožný úkol. Navíc nás záhy opustil Filip a nějakou tu chvilku po něm i holky. Zůstali jsme na to tedy z naší skupinky tři a prali se s tím co nám síly stačily. Zachovali jsme ale čistou hlavu, nešli do rizika a ještě slušné množství piva zdarma jim tam nakonec nechali.
Takže nakonec chci poděkovat Dušanovi za zorganizování výletu, H@nzekovi za vedení výpravy, všem účastníkům za skvělou atmosféru, českým drahám za dopravu zdarma do Prahy a nakonec zlatému Svobodovi a Plzeňskému Pivovaru za pivo zdarma.
12.8.2012 |