| Bílá pohádka
Po trilogii České středohoří jsem pozornost zamířil o fous dál na sever - v podstatě souseda - na Krušné hory. Na přelomu podzim/zima byl plán užít si prvního sněhu v našich končinách. Zpočátku předpověď počasí nic moc - na sníh teplo a přeháňky. Přelom pátek/sobota s velkým ochlazením byl rozhodující a plán vyšel! O to více jsem byl zvědav jak dopadne Ivanova výprava do Českého ráje. U nás to probíhalo stejně jako na této akci:
https://www.spolecneaktivity.cz/akce/fotogalerie/fotografie-akce-vylet-na-drbakov-albertove-skaly
Když se výprava pohybovala na výše položených místech, chodilo se ve sněhu a na ledu. Jak se sešlo dolů, následovalo bláto. Nadto sníh vystřídal déšť.
První co nás zaujalo byl kostel Panny Marie Sedmibolestné - na první fotce - vskutku rozsáhlý a majestátný komplex - je na první fotce tady na sa. Na fotce na rajceti stojí za povšimnutí dvou velkých, tmavých soch na střeše třímající velký "zlatý" klíč a meč.
Nad plán jsme navštívili zříceninu vodní tvrze Starý Dvůr. Zarostlé místo sloužící k "nevoňavým" účelům.
Místo je nabíté kostely, kostelíčky či zvoničkami, kterých jsme minuli/zahlédli přehršel.
Díky velmi brzko rannímu přesunu do kýžené lokality jsme stihli užít několika slunečních paprsků na prvním cili cesty - zříceniny hradu Krupka. Odměnou za to byly krásné výhledy na město a do kraje haleného mlhou. Zřícenina je pěkně spravená s kanónem mířícím na město, s vyhlídkovou věží a s mohylou J.W. Goetha. Čimanka Danka si všimla třech zajímavých kamenů ve zdivu hodných zdokumentování. Severním směrem v dáli na horizontu jsme odsud rovněž zahlédli další cíl cesty Rozhlednu Komáří hůrka. Celý les, ve kterém byl ponořen, zářil ve slunci v bílém kabátku. Při stoupání na vrchol přibývalo sněhu a počasí vycházelo dle předpovědi. Po desáté oblačnost zahalila oblohu a po jedenácté jsme si krom sněhu na zemi užívali i poletujících vloček. Vítr se utišil a celé to vyšlo na pravou, zimní, bílou pohádku. Tu se rodil nápad zapět nějakou odpovídající píseň s vánočním nádechem neb toto byla moje letošní, rozlučková procházka dalekým krajem. Realizace proběhla na závěr akce. Zda to byl zpěv nechť posoudí jiní, ale pokus to byl dobrý a navodil patřičnou atmosféru.
Před gastropauzou jsme se cestou kochali zasněženou krajinou a výhledy do kraje. Během ní se počasí zhoršilo, bylo po výhledech a fičák honil vločky než dosedly na zem. Příjemné teplo restaurace udělalo dobře jak nám tak foťáku. Na řadu přišla dobrá polévka s játrovými knedlíčky doplněná výbornou palačinkou s marinovanými hruškami.
Maje časový předstih proti plánu jsme se po kopci Komáří kůrka maličko prošli. Díky malé viditelnosti jsme záhy zamířili na další cíl cesty - zřiceninu hradu Kyšperk. Během sestupu jsme potkali značné množství turistů. Něco vypadalo na Posko, ale část byla spíše z daleké Asie. Jedny holky jsme potkali dvakrát až ve mě hrklo - kdo z nás chodí v kruhu a zda jsme nesešli z cesty. ;-) Při sestupu z hřebenu se vítr utišil a vločky se ladně snášely. Kochání přírodou a nejrůznějších, úchvatných stromů doplnilo vánoční pobrukování.
Kyšperk a přilehlá skála byla skvělá prolízačka. Tu jsem si vzpomněl na Moniku, coby hbitou, šplhavou veverku-čiperku, a na náš extra výlez na skály na této akci:
https://www.spolecneaktivity.cz/akce/zazitky/zazitky-z-akce-vzhuru-na-skalni-hrad-kolem-potoka-bily-stolpich-v-jizerkach
Více odstavec uprostřed zápisu začínající touto větou:
Fotky 80 až 88 zachycují neplánovanou šplhací vrcholovou odbočku.
Celou dobu šplhání po všech čtyřech po kopci se skálou zapadanou listím pokrytým sněhem jsem si říkal - ty brďo a jak potom dolů? Pohled shůry na maličkou Danku a Frantu byl špica a rozhlédnutím koldokola jsem zjistil, že nahoru vede kratší a luxusní cesta - navigoval jsem oba zpět odkud jsme přišli - tím se nastoupalo pár výškových metrů a ukázal místo kde mají začít. Proti prudkému svahu byla tato varianta "jen" trochu klouzající brnkačka a za chvíli se oba přidali ke kochání shůry. Po lesní cestě na Kyšperk není zdola vidět, že zrovna tato cesta nahoru vede k báječné skalní vyhlídce.
Při prohlídce sklepních prostorů hradu jsem objevil jednoho asi zazimované živočicha. Při prvním pohledu jsem si myslel, že to je motýl, ale v tuto roční dobu v našich končinách??? Prosím tímto přírodovědně orientované esáčkaře o pomoc při identifikaci. Bohužel fotka nevyšla a tak je na ní jen černá šmouzička:
http://pavel2015.rajce.idnes.cz/2015_11_28_Zriceniny_Krupka_Kysperk_kopec_Komari_hurka/#2015_11_28_Krusne_hory_1_136.jpg
Popis je následující:
počet nohou 4 (možná 6), barva - celá černá, lokace - nejzadnější kout tmavého podhradí, uchycen na stropě (tělem dolů k zemi), tvar kapky o průměru 1-2 cm protažený do špičky o délce 4-5 cm, při osvícení se pohnul, ale jen malinko, křídla jsem neviděl, stejně tak tykadla a něco podobného
Děkuji za pomoc, třeba se někdo dopídí.
Při zpáteční cestě jsem blahořečil nápadu koupit místenky tam i zpět. Zatímco na mezinárodní vlak do Německa se hrnuly "jen" davy a v našem kupé byla ještě jedna rezervace při naši cestě neobsazena, zpáteční rychlík z Ústí do Prahy praskal ve švech, stálo se i na chodbě a bez místenek bychom si nesedli, protože všechna místa byla obsazená. I ty naše označená místenkou! Již spřádám plány na druhý díl a cestování včetně lístků proběhne podobně.
Děkuji títmo oběma účastníkům za příjemnou společnost a Dance za kulturní program. :-) Druhý název pro zážitky z akce by mohl být: "Štědrý večer nastal".
P.S.
Mám dva svědky, že jsem při čekání na zpáteční osobák na žst. Bohosudov pilně trénoval taneční kroky. Jednak to bylo praktické = zahřál jsem se - budova stanice je otevřena pouze pondělí-pátek 5-12 hod. Sobota, neděle ani ťuk. Zatímco výpračí hověl v teple, všichni cestující mrzli, mokli ... Takovou džuznu jsem ještě neviděl. Druhak další, středeční, taneční hodina se blíží. A až se taneční partnerka zeptá co jsem dělal přes týden/víkend, s klidným svědomým mohu odpověďet, že připrava probíhala. ;-)
29.11.2015 |