| Ahoj
Na poslední akci lasergame v Holešovicích jsme přemýšleli kam by se dalo chodit přes léto, v arénách bývá vedro i přes zimu. Tak jsme hledali venkovní hřiště. Našel jsem dvě možnosti, jednu v Tuřanech u Slaného, druhou nedaleko Motola, tam už bohužel delší dobu nefungují. Petr zařídil tři hry v Tuřanech na paintballovém hřišti. Stihli jsme čtyři.
Přijel jsem o trochu dříve, že si před hrou a než přijdou ostatní dám oběd. Stejný nápad měla i Hanka s Martinem. Paní servírka se mě zeptala co si dám, než jsem se zeptal na to co mají k jídlu mi řekla že dnes mají kuchyni rezervovanou pro nějakou velkou akci. Řekl jsem jí, že tu máme rezervaci lasergame. Na to mi odpověděla, že je to jídlo asi pro nás. Ať chvíli počkám. Za chvíli ale přišlo celkem dost lidí a bylo jasné pro koho se chystá hostina. My to nebyly. Svatební oslava. Na jídlo sem si tedy musel počkat až po hře.
Hanka s rodinou přijeli o chvíli později, protože se stavovali na oběd ve Slaném po mé informaci o zablokované kuchyni. Sice to stihli akorát, ale už v systému byla založena hra pro šest osob. Po krátkém seznámení s ovládáním hry, dostali jsme na hlavu čelenky se senzorem a zbraně bezdrátově připojené na čelenky, jsme začali první trochu chaotickou hru. Pár z nás, tedy hlavně já, jsme totiž zapomněli nabíjet. V Hollywoodských filmech si s tím taky hlavu nedělají. Tady to nefungovalo. Naopak se občas zbraň zasekla a nešlo střílet vůbec. Alespoň to bylo realističtější. Zásah se počítal pouze do oblasti hlavy nebo alespoň v blízkosti čelenky.
Průběh první hry si moc nevybavuji, jen mi přišla nejdelší. Jedna každá hra trvá 15 minut. Hráli jsme prakticky v kuse s menšími pauzami na vyhodnocení výsledků. Dozvěděli jsme se tedy jen výsledky třetí hry než se před poslední, myslím ta nejvíce taktická, odpojili obě Veroniky na jídlo. Oslava svatby už tou dobou skončila a uvolnila se kuchyně. Sice jsem už měl taky dost hlad, ale nebyli by početně vyrovnané týmy.
Možná adrenalin vytlačil hlad.:-)
Při poslední hře si Michal obsadil stodolu na severní straně hřiště, Petr se rozhodl bránit bunkr uprostřed, Hanku jsem vůbec neviděl, pravděpodobně držela pozici východně od stodoly za autobusem. Jonáš s Kačkou, děti Hanky a Martina, běhaly nějak v oblouku kolem bunkru. Kačku jsem většinou neviděl a když ano, tak jsem byl vyřazen. Petr taky hrál stylem ducha.:-) Radka si taky vůbec nevybavuji, což nevadí, byl se mnou v týmu a jednu hru celkově vyhrál. Druhý byl Petr a třetí já, i přes několik zásahů vlastních. Na větší vzdálenosti bylo Ostatní výsledky se snad dozvíme později.
Byl jsem v týmu s Martinem, Jonášem, Radkem a Veronikou (Otiskou) proti Michalovi, Petrovi, Hance, Kačce a Veronice.
Ve čtyři hodiny už paní co měla na starosti lasergame končila směna, tak jsme se rozloučili s Hankou, Martinem a dětmi kteří už byli po jídle a šli za Veronikami na pozdní oběd či brzkou večeři.
Těším se, i přes odřená kolena, na další akci, třeba i s procházkou po okolí.
30.5.2022 |