| Mrazivá, bílá krása
Dříve než začnete číst, zaposlouchejte se do písně přiloženého linku a kuknite na tamní ladovské obrázky se zimní tematikou. K zápisu akce se celé dílko šikne vícekrát.
https://www.youtube.com/watch?v=F__P3ajvbxE
Zatímco ve čtvrtek a v pátek jsme si užívali sluníčka, v sobotu bylo zataženo. Dle předpovědi, kterou jsem nechápal, používajíce http://radar.bourky.cz/, na kterém po oblačnosti ani ťuk. Jasno do toho vnesla moje starostlivá polovička, která mi dodala link na http://www.radareu.cz/?lng=cz. V pátek večer byl v prostředku Německa úzký pruh oblačnosti, který se táhl od Anglie až po Středozemní moře a který se posouval na východ - nad naše území. Tímto ji ještě jednou děkuji. Co se týká teplot, již sám název zápisu hovoří za vše. Jarek zpívá o mínus 30C, ty byly v průběhu týdne na některých částech ČR, my jsme si "užívali" "pouhých" nějakých cca -9C. Někde v půli cesty jsem na jednom domku zmerčil teploměr ukazující nějakých -6C. Patřičně promrzlí čekáním na vlak jsme se těšili na vyhřátý vagón a vono nic. Nejprve hrozilo, že vůbec nic. Nic jako vlak. Neb internetová aplikace spoj nenašla (idos), aplikace Českých drah pak hlásila, že celý spoj je zrušen. Jarek má recht. Stačí u Muzea čtyři a je kalamita jak sviňa. Ivan nastupující ve Vršovicích nic nehlásil, tož nějaká naděje byla. Na zastávce Kačerov na něj čekalo hafol lidí. Nakonec dojela lokomotiva (Brejlovec?) se dvěma vagony. Jeden byl takřka prázdný a už jsme se do něj hrnuli. Naše nadšení zarazila paní průvodčí slovy: "Tam ne, ten netopí". Brada nám spadla, zmrzla a zůstala tak dlouho i ve druhém vagoně. Neb rozdíl mezi vagónem co topil a tím co netopil byl jen pár stupňů. Bohužel stále pod nulou. Na podlaze vagonu ležel sníh, od pusy se kouřilo a sníh padal dovnitř rámem okna. Vše zdokumentováno na fotkách na rajčeti, že nekecám. Po hodině mrznutí se situace maličko zlepšila - sníh roztál a od pusy již kouř nešel. Otázkou je zda jsme si to vydýchali/zahřáli sami nebo se přidalo i nějaké topení. Kdo si chtěl udělat pocit teplotního ráje, šel si odskočit. Tam mrzlo až praštělo stejně jako venku i díky tomu, že odpadní dírou bylo vidět na pražce. Chuděry holky - to chtělo hodně odvahy. Šlapací mechanismus na splachování neměl kýžený účinek. A i kdyby, padaly by nanejvýš kostky ledu. Po návratu do vagónu se dostavil báječný pocit vyhřátého kupé. Sice placebo efekt neb v něm stále byla kosa, ale ten pocit zahřál. Postupně potvrdili všici, kteří si touto procedurou prošli. Paní průvodčí kolem nás prošla několikrát, ale ani jednou neměla odvahu nám prodat lístek za takovou pojízdnou ledárnu.
Vymrzlí z vlaku jsme v Týnci vysedli a venku byla fakt klendra. Do toho se slušně sypal sníh. Vyrazili jsme svižně ve snaze se zahřát. Díky očekávaným cca 600 metrů převýšení se to dřív či později dalo očekávat. Já rozmrzl po necelé hoďce cesty výšlapem na zříceninu. Třetí extrem vrstva použita poprvé a splnila očekávání. I držením tepla i odvodem vlhka/potu při výšlapech do kopců.
Když už jsem u té zříceniny - je fakt pěkná, slušná prolízačka, jsou od ní pěkné výhledy na vísku Zbořený Kostelec a i na zákruty řeky Sázavy. Překvápko bylo, že není na úplném kopci, nýbrž v půli, takže od ní dále to byle ještě pěkný kus ... do kopce. Jak jinak.
Co se týká procházky samotné, tak bílá zima jak se patří se vším všudy. Zatímco před čtrnácti dny byla taková pohádka jen ve vyšších polohách:
- srovnejte fotky a množství sněhu na této akci kde nejvyšší bod je 808 metrů nad mořem:
https://www.spolecneaktivity.cz/akce/fotogalerie/fotografie-akce-zricenina-kostela-sv-prokopa-sedmihurska-vyhlidka
- a těmito fotkami ve stejný den s minimem sněhu v nížině:
https://www.spolecneaktivity.cz/akce/fotogalerie/fotografie-akce-vylet-k-soutoku-vltavy-a-sazavy-3
Tož tentokrát nastala pravá zima i v nížinách. To znamená, že jsme si ji užívali i "užívali." Jednak krásných výhledů a pohledů, "pocukrovaných" stromů, silnic, zmrzlých rybníků s upravenými plochami na bruslení, říčky spoutané mrazem zatím marně bojující s vrstvou ledu, krásně nazdobeným lesem a zříceninou, druhak šlapali v hlubokém sněhu často ještě s vrstvou listí se slušným převýšením tak říkajíc do kopce z kopce. Povedená hláška akce: "... a na nádraží to bude už jenom z kopce." Chvíli to platilo, ale za první zatáčkou - kde se vzal tu se vzal kopec. I vzpommněl jsem si na pohádku začínající: "Za devatero horami a sedmero kopci ...."
Co se týká délky trasy. Nacvakáno na mapy.cz bylo cca 16 km. V popisu akce avizováno 18 km. Nakonec jsme dali kilometrů cca dvacet. Aby zápis nebyl příliš dlouhý, uvedu jen názvy kapitol.
Kapitola 10. Překročení 50. rovnoběžky
Kapitola 11. Bloudíme v hustém sněžení
Kapitola 12. Opětovné překročení 50. rovnoběžky
Kapitola 13. Návštěva Petrohradské ermitáže
Nejvýstižnější krátký popis zní: "Nábližka? Prdlačky. Prodlužka!"
Plánovaná zkratka/přejití ze zelené turistické značky na modrou z Čakovic do Babic vedla kolem plotu. Kolem něj jsme sice šli, ale na opačnou stranu. Takže jsme si to kolem něj dali dvakrát i cestou do kopce a z kopce. Snaha vyhnout se chůzi po silnici nevyšla a stejně jsme na ni skončili.
S písní avizovanou na začátku se pojí krom zimy a sněhu i kreslíř Josef Lada, jehož naučnou stezku jsme míjeli - fotka č. 166 na rajčeti. Tento rozcestník se ukázal jako poslední kapka k Hančině zabloudění. Na třetí pokus se dovolala a Tomáš donavigoval na místo našeho čekání. Za chvíli nás došla. Místo hromů a blesků bylo sesláno jen několik vět.
Jen pro zajímavost. Na začátku cesty dopravní značení ukazovalo do Prahy jen 28 km, na konci cesty to bylo již 38km.
Celkově byla cesta Posázavím pěkná. V bílé zimě úplně jiná, než obvykle v jiná roční období, zejména když stromy jsou obsypány listím a krajině vévodí zelená.
Naposledy se vrátím k linku písně na začátku. Proti loňské zimě chudé na sníh se tentokrát zadařilo opravdu všude - i v nížinách. Takže další název zápisu akce by mohl být:
Ladovská zima. :-)
Starší ročníky zavzpomínají se zamrzlou slzou v oku na uhelné prázdniny v 70. a 80. letech. ;-) Já si vzpomínám na rok 1985 na gymplu. Seděli jsme ve třídě stejně jako ve vlaku na začátku - v bundě, čepici ... ... a pak stejně byly extra prázdniny.
Děkuji Tomášovi za zorganizování a všem za prima společnost.
24.1.2016 |